RESPEKT POCITŮ A VLASTNÍHO VÝVOJE

index4Základním předpokladem zdravého nejen pohybového vývoje každého dítěte je harmonické, respektující a láskyplné rodinné prostředí.

 

Lidské tělo je úžasný, přímo fascinující dar, který jsme dostali na život tady na zemi. Každý z nás má svobodnou volbu toho, jak s ním zacházet. Malá miminka ale svobodnou volbu nemají a s bezpodmínečnou láskou přijímají to, co my si myslíme, že je pro ně nejlepší. Kdyby byli dospělí lépe informováni, velké množství malých pacientů by na rehabilitaci vůbec nemuselo být.

– Jana Skalová, dětská fyzioterapeutka

 

PSYCHOMOTORICKÝ VÝVOJ A JEHO PRINCIPY

Psychomotorický vývoj je složitý a ucelený proces jak po stránce pohybové, tak psychické a skládá se z několika složek. Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin (např. hluboký stabilizační systém páteře), tedy ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin a vzájemnou souhru pohybů. Například jde o obrat ze zad na bříško, lezení po čtyřech, stavění se a chůze. Jemnou motorikou se rozumí pohyby ruky, uchopování a manipulace s hračkou. Zahrnuje ale také miminku, pohyby ruky při psaní a tvoření, žvýkací pohyby a řeč. Dítě žene kupředu, stále výš a dál jeho touha po poznání, jeho sociální a mentální dovednosti.

jin a jang

KAŽDÉ DÍTĚ JE JINÉ A PŘECE STEJNÉ

Přestože je každé dítě jiné a může se vyvíjet odlišně, tak existují určité principy a zákonitosti psychomotorického vývoje společné pro všechny. Těmito principy se vývoj zdravého dítěte řídí.

JEDNO OVLIVŇUJE DRUHÉ A NAOPAK

U vývoje dětí platí snad více než kde jinde, že jedno ovlivňuje druhé a naopak. Jednotlivé principy se vzájemně překrývají s prolínají, nelze oddělit jeden od druhého. Psychomotorický vývoj je tedy proces, kde vše souvisí se vším a vše se vzájemně ovlivňuje jako jeden celek.

 

ZÁKONITOSTI VÝVOJE

K zákonitostem vývoje patří: stabilita a mobilita, od hlavy k patě, od středu k periferii, učení se vlastním pocitem a zkušeností, naše pocity ovlivňují pohyb a naopak pohyb ovlivňuje naše pocity.

Rozvoj stability jde ruku v ruce s rozvojem mobility. Čili než se začne dítě cíleně pohybovat musí najít stabilitu ve výchozích polohách a až poté může rozvíjet např. pohyb rukou (hra s hračkou, strkání do pusinky). Nejdříve tedy na zádech, na bříšku, na čtyřech, ve stoji,…

Pokud dítě nemá dostatečnou kontrolu nad centrem svého těla, nemůže mít ani kvalitní koordinaci pohybů končetin a hlavy.

Vývoj zakřivení páteře a posilování svalových skupin postupuje „od hlavy až k patě“. Nejdříve se dítě naučí zvedat hlavu nad podložku a otáčet jí (pase koníčky) – tím se vytváří zakřivení páteře v krční oblasti (krční lordóza). Pak se zvedá se na rukou, jde na čtyři a do stoje – formuje se hrudní kyfóza a bederní lordóza.

A baby crowl on a sandy beach.

SPRÁVNÉ POCIŤOVÁNÍ VLASTNÍHO TĚLA

Všude po těle máme čidla – v kůži, šlachách, svalech, kloubech, ta neustále detekují polohu a pohyb našeho těla. Náš mozek je zpracovává a odpovídá na ně. Díky těmto zkušenostem se učíme nové dovednosti. A abychom je ovládali perfektně a nemuseli nad nimi přemýšlet, musíme každou dovednost mnohokrát zopakovat. V praxi to vypadá tak, že dítě, které leží pouze a jen na zádech dostává informace o poloze těch částí těla, které jsou v kontaktu s podložkou. Je však ochuzeno o možnost pociťovat i další části těla jako v poloze na břiše nebo na boku. Aby se mohlo učit novým dovednostem, tyto informace potřebuje. Protože se dítě může pohybovat na začátku jen velmi omezeně (pomocí reflexů a trhavých pohybů celého těla-holokinetických), je tak zcela závislé na zkušenosti, jakou mu zprostředkujeme my.

 

LIDSKÉ TĚLO JE DAR

Jak bylo řečeno v úvodu: Lidské tělo je dar, který jsme dostali. Jeho dokonalá funkce nám slouží tak dlouho a v takové kvalitě, jak se my o něj umíme starat a opečovávat ho. Malá miminka tuto možnost nemají a tak je hlavně na nás-rodičích, jaký přístup v péči o ně zvolíme.

NEDOKONALÝ PŘÍSTUP

Naše občas nedokonalá informovanost a nedokonalý přístup k dětem jim do budoucna zadělává na mnohé zbytečné problémy nejen s pohybovým aparátem.

Umět zacházet s miminkem je jednou z nejpodstatnějších dovedností v péči o dítě. Zvedání, pokládání a nošení nabízíme dítěti od narození téměř 24 hodin denně. Zejména nevhodnou manipulací můžeme zasadit semínko problémů, které se může projevit hned nebo jako časovaná bomba vyčkává na svou chvíli v pozdějším věku. V takovém případě je náprava možná, avšak o mnoho delší a náročnější. Mnohdy už je tento problém však nevratný. Je ale nutné, aby k tomu vůbec došlo?

KVALITNÍ PEVNÉ ZÁKLADY

dům patra 1

Jako když se staví dům. Také začnete nejdříve kvalitními základy a postupujete pěkně patro po patru. Každé patro potřebuje svůj čas. Nemůžete začít stavět od střechy. Stejně tak nemůžete některou fázi vývoje vynechat či přeskočit. Ani kvalita a posloupnost jednotlivých dovedností se ošidit nedá. A když ano, tak s pozdějšími následky.

NEVHODNÁ MANIPULACE

Z toho, co už víte o psychomotorickém vývoji, odvodíte, proč by se s miminkem nemělo zacházet v polohách, na které ještě jeho tělíčko není dostatečně připravené. Představte si novorozence, který nemá aktivované svaly, jež by unesly jeho tělo nebo jen hlavičku a při běžné manipulaci pro ně nemá dostatečnou oporu. Když je ještě navíc nošeno vertikálně, hlava i trup se dostává do záklonu, paže za úroveň ramen a páteř, její podpůrný aparát, svaly a klouby jsou přetíženy obrovským tlakem velké a těžké hlavičky (1/4 váhy těla u novorozence). Obratle na sebe tlačí, meziobratlová ploténka je zvýšeně namáhána a jsou zapojovány nesprávné svalové skupiny, dítě nevidí na své ruce a dostává mylnou informaci o svém dalším vývoji. Čím více je takto nošeno, tím hůře pro něj. Fixuje si špatné návyky do své pohybové paměti. Je to jako s jízdou na kole. Když se to jednou naučíme, už to nikdy nezapomeneme. A takto malé dítě si pak nese do svého dalšího života nesprávné pohybové stereotypy, které už jsou nesmazatelně vryty do jeho mozku, bohužel.

meziobratlová ploténka

A BLUDNÝ KRUH SE UZAVÍRÁ…

Prosím, nepřeskakujte jednotlivé dovednosti, neurychlujte a nepomáhejte dětem v jejich vývoji. Nechovejte je ve vertikální poloze do doby než se naučí lézt po čtyřech a pak si sami sednout. Neposazujte, nestavte, nevoďte za ruce, dokud to vaše dítě nezvládne samo od sebe. Nepoužívejte chodítka, hopsátka, odrážedla. Autosedačky, polohovací lehátka a jiné pomůcky určené k transportu dítěte používejte jen na nezbytně nutnou dobu. Vertikálně s doširoka roznoženýma nohama nenoste dítě vůbec. Široké roznožení také není vůbec vhodné (vyjma léčebného abdukčního balení u dysplazie kyčlí), neboť kyčelní klouby se tak nemůžou správně zacentrovat a rychleji se tak opotřebovávají.

Stejně jako postupuje vývoj od hlavy až k patě, i problém např. v kyčlích se může posunout na bederní páteř nebo kolena. Začneme polykat prášky na bolest, podstupujeme operace, divíme se, jak je to všechno vůbec možné a bludný kruh se uzavírá.

 

ZÁVĚREM

Samozřejmě je třeba myslet na genetické dispozice jednotlivce, které „napravit“ nejde. Avšak nebo vlastně proto můžeme tuto špatnou dědičnou informaci alespoň správnou manipulací během novorozeneckého až kojeneckého věku velice ovlivnit. Stejně tak nezapomínejte na vyváženou stravu  a vhodnou pohybovou aktivitu, která je neméně důležitá.

index3

SHRNUTÍ:

  • vědomí svého vlastního pohybu, neboť dítě se nejvíce učí naším vzorem
  • tělo jako dokonalý DAR, který jsme dostali do vínku
  • porozumění našim dětem, abychom se od nich mohli učit
  • respekt jejich pocitů a vývoje, neb oni ví nejlépe, jak na to
  • trpělivost při srovnávání s jinými dětmi
  • znalost zákonitostí vývoje

KUJTE ŽELEZO DOKUD JE ŽHAVÉ A POKLÁDEJTE KVALITNÍ PEVNÉ ZÁKLADY TOHO NEJCENNĚJŠÍHO, CO MÁTE!

 

Veronika Študlarová

S láskou se věnuje péči o zdraví dětí. Je žena, matka a lékařka. Vytvořila vzdělávací program pro rodiče. Je autorka knihy 7 rad jak zatočit s bolestí bříška . Pořádá kurzy a živá setkání . Domnívá se, že kvalitní příprava a vzdělání rodičů nejen v péči o dítě, ale i komplexním pohledu na celou rodinu, je základním předpokladem jejího dobrého fungování a zdraví. Celý příběh najdete tady >>

Komentáře