UBLÍŽÍM SOBĚ NEBO DÍTĚTI… UŽ NEMŮŽU DÁL…

Honí se vám v hlavě myšlenky jako: „Jsem mámou, měla bych být šťastná, ale nejsem.“ „Miluju a nenávidím svoje dítě.“

Pokud ano, čtěte dál.

Jste mámou malého miminka a očekávaná radost z mateřství, které by mělo být tím nejkrásnějším obdobím v životě, stále nepřichází?

Poporodní blues

Zažíváte pocity úzkosti? Jste často podrážděná a nervózní? Bojíte se často o své miminko? Špatně spíte, i ve chvíli, kdy vám to miminko dovolí? Ztrácíte chuť k jídlu? Ztrácíte zájem o to, co jste dříve dělala nebo měla ráda? Cítíte se jako matka neschopná? Díváte se na toho malého tvorečka a máte pocit, jako by ani nebyl váš?

NEZOUFEJTE. NEJSTE V TOM SAMA. 

Věděla jste, že…

•  až 80 % žen prožívá poporodní splín (baby blues)
•  u 1 z 10 žen se během těhotenství rozvinou příznaky deprese
•  u 1 z 6 žen se depresivní příznaky objevují od porodu do 1 roku po porodu
•  u 20 % těhotných ve třetím trimestru doprovázejí depresi úzkostné příznaky
•  1 % žen ve třetím trimestru trpí závažnou psychotickou poruchou
•  mnoho z nich nevyhledá pomoc
•  ty, které pomoc vyhledají a jsou včas léčeny, mají dobré vyhlídky na zlepšení

Probereme spolu, jak se projevují psychické potíže vyskytující se v průběhu těhotenství a po porodu pěkně krok za krokem. Jdeme na to.

POPORODNÍ BLUES (baby blues)

Mírnou a přechodnou formu depresivní rozlady, tzv. poporodní blues, prožívá 50–80 % žen v průběhu prvního týdne po porodu. Typické projevy poporodního blues jsou:

•  plačtivost
•  časté změny nálady
•  podrážděnost
•  úzkost
•  snížená chuť k jídlu
•  nespavost
•  pocit přepracování, zahlcení

Poporodní blues není důvodem k žádné terapii. Asi u 75 % žen bývá splín přechodný.

U 20-25 % žen se může rozvinout do příznaků poporodní deprese, pokud příznaky přetrvávají déle než 2 týdny.

POPORODNÍ DEPRESE

Poporodní deprese se objevuje u 12–16 % matek v období mezi 6.–12. týdnem po porodu. U žen, které již depresi měly, je riziko vyšší. Typické příznaky poporodní deprese:

•   pocit neschopnosti postarat se o dítě
•   sklon vyhýbat se lidem
•   pocity bezmoci a beznaděje
•   pocit, že život skončil, že už nikdy nebude lépe
•   ztráta předchozích zájmů
•   ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání se
•   pocit nepřijetí dítěte
•   sebevražedné myšlenky, myšlenky ublížit dítěti

Smutná nálada nebývá zpočátku nápadná. Převládají pocity vyčerpání, únavy, sebeobviňování, úzkost. Schopnost postarat se o dítě se výrazně snižuje.

POPORODNÍ PSYCHÓZA

Objevuje se u 0,1 – 0,2 % matek v prvních 4 týdnech po porodu. Jedná se o závažné onemocnění, provázené halucinacemi a těžkými poruchami chování matky. Jde o akutní stav s těžkým narušením běžných činností. Objevuje se brzy po porodu. Prvními příznaky jsou nejčastěji:

•   neklid, hyperaktivita
•   podrážděnost
•   zhoršená kvalita spánku a nespavost
•   velmi rychle se rozvíjí bizarní, zvláštní, nepřiměřené, „bláznivé“ chování
•   potíže při komunikaci
•   podezřívavost
•   halucinace, bludy, neschopnost rozpoznat, co je a není skutečné
•   prudké změny nálady (silné vzrušení nebo náhlý pokles nálady)

ÚZKOSTNÉ STAVY V TĚHOTENSTVÍ A ŠESTINEDĚLÍ

Průměrně 30 % žen prožije během svého života určitý typ úzkostné poruchy.

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD): Ženy zažívají opakované epizody strachů, které se můžou objevit už v období těhotenství. Mají nepřiměřený strach například z toho, zda se miminko vyvíjí správně, jestli nebudou mít problémy s partnerem, až se malé narodí atd. Tento strach pociťují jako úzkost, bývají často podrážděné.

Sociální fobie: Projevuje se výrazným vyhýbáním se ostatním lidem. Při kontaktu s nimi pociťuje žena úzkost.

Fobie: Nadměrný nepřiměřený strach např. z bolesti při porodu, studu atp.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD): Vyskytuje se u žen, které buď potratily, nebo dítě brzy po porodu zemřelo. Také pokud byl porod samotný komplikovaný, bolestný.

Obsedantně-kompulzivní  porucha (OCD):

Při OCD se objevují nutkavé nápady, myšlenky, představy nebo impulzy (obsese), které se znovu a znovu stereotypně vracejí do mysli. Jako by byly cizí.

Ženu může napadat: „Co když ublížím svému dítěti?“, „Co když se nakazím, ušpiním?“

Uvědomuje si, že jsou to jen nápady a že nic takového se nejspíš nestane. Ale už to, že ji to napadlo, ji silně znejišťuje. Nejraději by obsese potlačila. Čím víc se o to snaží, tím více se objevují. Zvyšuje se napětí. To vede k potřebě je vyventilovat.

K snížení napětí pak slouží rituály – kompulze.
Mohou to být opakující se projevy v chování (například nadměrné umývání, čištění a kontrolování).

U OCD bývá často přítomna i deprese.

Našla jste se? Nebo poznáváte některé příznaky u své partnerky, manželky, dcery, kamarádky?

Mateřství je krásné, ale přináší i těžké chvíle.

To, jak se cítíte, není vaše chyba.

Mluvte o tom.

Vyhledat pomoc není prohra.

KDO VÁM POMŮŽE

–   praktický lékař
–   psycholog nebo psychoterapeut
–   psychiatr
–   centrum krizové intervence
–   v případě akutní poporodní psychózy, kdy může žena ohrožovat sebe nebo své okolí, volejte sanitku (zdravotnickou záchrannou službu – 155)

KONTAKTY

1. Centrum krizové intervence PRAHA Bohnice nabízí psychiatrickou či psychologickou pomoc dospělým lidem s akutními potížemi. Pomoc nabízí rychle, bez předchozího objednání, 24 hodin denně.

Tel. 284 016 110

LINKA DŮVĚRY – V NONSTOP PROVOZU

Tel. 284 016 666

2. Krizové centrum RIAPS (krizová intervence a psychologická poradna)

3. Velmi kvalitní informace najdete v dokumentárním cyklu Život za zdí, určeným lidem s neléčenou depresí a úzkostnými poruchami. Jednotlivé díly cyklu jsou volně dostupné na adrese  www.youtube.com/zivotzazdi. (Krizové intervenci se věnuje 15. díl).

4. V Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) je otevřena ambulance přímo pro gravidní a kojící – MUDr. Jan Hanka: https://www.nudz.cz/lecebna-pece/ambulance/profil/

5. Spoustu informací, osobních zkušeností maminek a kontaktů na odborníky najdete na stránkách usmevmamy.cz

V Česku je problematika psychických poruch v období těhotenství a u matek do jednoho roku po porodu výrazně podceňována. Duševní zdraví ženy v tomto období je přitom extrémně důležité pro komplexní a zdravý vývoj dítěte. Je důležité nezapomínat na významný vliv duševního onemocnění ženy na život jejího partnera, nejbližší rodiny a v širším kontextu i celé společnosti.

 

 

Zdroj:

http://www.cspsychiatr.cz/detail.php?stat=931

https://www.nudz.cz/files/pdf/tz-pilotni-projekt-pece-o-dusevni-zdravi-matek.pdf

http://psychiatrie.med.muni.cz/res/file/Lecba_psychofarmaky_v_tehotenstvi.pdf

http://usmevmamy.cz

Veronika Študlarová

S láskou se věnuje péči o zdraví dětí. Je žena, matka a lékařka. Vytvořila vzdělávací program pro rodiče. Je autorka knihy 7 rad jak zatočit s bolestí bříška . Pořádá kurzy a živá setkání . Domnívá se, že kvalitní příprava a vzdělání rodičů nejen v péči o dítě, ale i komplexním pohledu na celou rodinu, je základním předpokladem jejího dobrého fungování a zdraví. Celý příběh najdete tady >>

Komentáře