STOUPÁNÍ A PRVNÍ BOTIČKY+VIDEO

Jak má vypadat stoupání u 8 měsíčního dítěte? Jaké je správné provedení a posloupnost jednotlivých dovedností v tomto věku? Jak můžete podpořit psychomotorický vývoj takového dítěte? Jak zachovat chladnou hlavu, i když dítě stále nedělá vše přesně podle tabulek?

Odpovědi jsem dala po emailu mamince Veronice…

OTÁZKA:
Dobrý den, nevím, zda mi poradíte… Naše pediatrička nemá ucelený názor… Byla bych vám velmi vděčná za informaci..

Máme už 8,5 měs. synka. Leze jak čert, ale spíš chce stát. Postaví se a za chvíli řve, že ztrácí stabilitu a padá dozadu na záda.. Tchýně mi radí dát mu botičky.. já četla, že naopak mají být naboso. A jak postupovat pokud ztrácí stabilitu? Naučit ho jít do kleku?

Hlavně má dle mě špatnou techniku vstávání. Z kolínek si napne nohy o špičky a přisune se. Má ohnuté palečky, stojí si na nich.. Tak mu je narovnávám. Nebo pokud si přešlápne, tak už stojí celou ploškou..

Vaše články jsou nám přínosem. Šířím je dál. Velmi děkuji za odpověď.
Veronika Š.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den paní Veroniko, chápu Vaše obavy. Sama si pamatuji, jak jsem byla nesvá a bála jsem se úrazu, když se náš malý začal stavět.

Je obvyklé a naprosto normální, že zdravé a zvídavé dítě, když objeví svět ze stoje, začne to být pro něj nesmírně zajímavé.

Nicméně bych ho v tom nepodporovala na úkor lezení. Pozor si také dávejte na vození za ruce či v podpaží. Snadno si na to zvykne a Vy byste pak musela být stále v předklonu 🙂
Dítě se obvykle učí stoupat si nejdříve, jak popisujete. Začíná experimentovat. Až vychytá všechny mouchy, naučí se stoupnout si přes “rytíře” (jako když Vás král pasuje na rytíře). Tzn. z kleku u nějaké opory nakočí jenou nožkou vpřed a přitáhne se do stoje. Zpočátku stojí vahou mírně na špičkách a široce rozkročený. Jak postupně získává jistotu a stabilitu, váhu rozloží na celé plosky a nohy přinoží.

Vstávání můžete společně nacvičovat tak, že jdete spolu na zem. Vy si lehnete na záda a pokrčíte nohy. Dáte si malého na své břicho, on se opře rukama o Vaše kolena. Vy mu můžete dopomoct s nakročením jedné nohy do rytíře. Malý si pak správné stoupání brzy osvojí.

Jak už to tak bývá, nahoru to jde lépe než dolů. Nebojácné děti (včetně toho mého) se bez modřin a boulí nejspíš neobejdou.

Ovšem osobní zkušenost je pak k nezaplacení.

I padání zpět na zem mu můžete hravou formou ukazovat, aby podklesl v kolenou a raději spadl na zadeček. Podklesnout na kolínka je pak ještě vyšší level 🙂

Botičky malému nedávejte. Určitě ne kotníčkové. Na doma postačí nějaké protiskluzové ponožky nebo měkké capáčky. Ochrání nožky před chladem a zároveň mu to nepodkluzuje. A na ven vlastně ty capáčky taky. Botičky kotníčkové pevné s tvrdší podrážkou nechte na dobu, kdy bude preferovat chození před lezením. Při lezení a sezení na patách v pevné botě by se mu mohly nožky vyvíjet nesprávně.
Pokud je to jen trochu možné, umožněte mu pohyb po nerovném a ne zcela tvrdém terénu (tráva, kamínky,…) Jen tak se můžou svaly nohy posílit dostatečně a vytvořit klenbu správně.

Důvěřujte mu. On ví, jak na to.

(Více o zákonitostech psychomotorického vývoje se dovíte v článku Respekt pocitů a vlastního vývoje.)

Teď Vám končí relativně klidné období a začíná nová etapa. Etapa, ve které se prověřuje rodičovská rovnováha, důvěra k dítěti a rychlé nohy 🙂

Veronika Študlarová
(Převzato z e-mailové komunikace.)

PS: Než vyrazíte do obchodu pro botičky, koukněte na tohle skvělé video.